Mezno, Miličín (5 pozorování)

Cizí kosmonauté se psem?
pozorování 1., 2. a 3.druhu 

Jde o případ, který určitě utkvěl v paměti více lidí, avšak hlášení o něm na adresu Centra pro zběr informací o UFO zaslala nepřímá svědkyně. Škoda. Třeba by byl následujíví popis této záhadné události konkrétnější a přesnější. Nu což, spokojíme se aslespoň s následujcím líčením.

<Ač nejsem očitý svědek, píši vám, protože doufám, že budete vědět o někom, kdo by mohl nějak prozkoumat události, které se odehrály začátkem července 1991 v Mezně a Miličína na Benešovsku.

Máme zde chalupu a dozvěděli jsme se postupně o těchto událostech.

- 1. pozorování - mapa (U-025)

Stalo se, že skupina žen pracujících na poli u Mezna viděli přistát velkou kouli. Tvrdily, že uvnitř viděly velkou, asi třímetrovou postavu a jakési zvíře, říkali tomu pes.

- 2. pozorování - mapa (U-026)

Dále asi v půl třetí ráno přiběhla do kravína v Mezně vyděšená krmička, která volala, že právě potkala třímetrového chlapa se psem. Od spolupracovníku mužského pohlaví však sklidila jen posměch: „Co ty ženské blázní, že vidí pořád jen samé třímetrové chlapy?“

- 3. pozorování - mapa (U-027)

Pak ale došlo i na nevěřící mužské tomáše. Mezenský starosta se totiž (snad další den) vracel se svou manželkou na motorce ze sousední vsi a společně uviděli ohromnou kouli žlutozelené barvy. Starosta chtěl zastavit, ale jeho paní se strašně bála. Křičela: „Jeď, jeď, ono se to na nás dívá!“ A tak dojeli domů a ještě z okna pozorovli, jak koule odlétá k obzoru a mění barvu na žlutočervenou. To mi osobně vyprávěli. Pan starosta je navíc velice seriózní člověk a nemám důvod mu nevěřit.

- 4. pozorování - mapa (U-031)

Někdy v té době v další sousední vesnici – Miličíně slyšeli lidé v noci v jednom domě podivný hukot. Vyběhli ven a na střeše domu byla velká koule, v níž byly vidět dvě postavy, které jakoby cosi opravovaly. Viděla to spousta lidí a prý to trvalo dost dlouho. Místní lidé říkali, že tam snad má chalupu či příbuzné kdosi z Ondřejova, takže mu telefonovali. Řekl prý, že podobných hlášení už má třicet.

Jistě uznáte, že je to vše velmi zajímavé zvlášť tím, že svědků bylo ve všech případech více. Ovšem nesmírně mne překvapilo, že o tom nikde nebyla ani zmínka.

- 5. pozorování - mapa (U-032)

Týden po tom všem jsme však měli zážitek i my. Byli jsme u známích ve Stopčicích, což je víska vedle mezna. Navečer se strhl prudký liják, ale nebyl vítr. Byly jsme s přítelkyní v kuchyni, můj muž a její sin opravovali na půdě kolo. Náhle jsme všichni uslyšeli podivný, ničemu nepodobný zvuk. Jako by hlasitý elektronický svist, který trval snad deset vteřin a náhle zmizel. Manžel vyhlédl ven, ale víhled měl velmi omezený a nic neviděl. My jsme v kuchyni ztuhli a pak si vzájemě vyčítali, proč jsme nevyběhli ven. Já jsem se ale bála. Ten zvuk mi totiž způsoboval mrazení v zádech a strach.

Předchozí události, které jsem sama nezažila, mi vyprávěla příbuzná pana starosty. Jenže ona to taky neviděla, ale zná svědky osobně. Ač mne to nesmírně zajímá, neměla jsem odvahu pídit se potom dále. Lidé jsou zde dost uzavření a vůči nám, Pražákům, nedůvěřují. Sama si tu věc vysvětluji tím, že to byl Posel Boží.>

Svědkyně nás sice v dopise vyzvala, abychom se tgímto případem blíže zabývali, avšak na náš dopis už nezaregistrovala. Že by se i ona bála?


- hlášení Projektu Záře

- události se odehrávaly i v blízké obci Střezimíř 

- prý objekt kdosi nafilmoval (nepodařilo se potvrdit) 

- událost, popisovaná paní Z.I. v Nedělním ránu se stala poblíž kravína a letního dětského tábora 

- z druhé ruky získáno svědectví jednoho z místních obyvatel, který spatřil dvě třímetrové postavy se psem poblíž koule; chtěl se k nim rozběhnout, ale najednou se ‘pes’ rozzářil a on se tak rozklepal zimou, že se nemohl pohnout z místa; postavy mezitím napochodovaly do koule i se psem a ta zmizela (není jasné zda odletěla či zmizela na místě). 

= = = = = = 

Přestože od událostí již uběhla řada let, bylo by škoda, kdyby tak zajímavá série případů upadla v zapomnění. Obnovili jsme proto pátrání, objekt i postavy tehdy vidělo mnoho lidí a zcela jistě mají tyto události v paměti. Možná se nám ještě ozvou lidé, kteří by mohli podat nějaké doplňující informace, snad se i ozvou přímí svědkové těchto událostí… 

Pomoc nám slíbil i pan Pazdera, který sice tu dobu v Miličíně nepobýval, nyní však spravuje miličínský web a umístil na něm výzvu: http://www.ceskasibir.cz/milicin/dok/ufo.php 

Tak se nám snad ještě někdo ozve… 

Nejzajímavější komentáře 

• Lukáš - 12.8.2009 

Napadá mě, že podobné zážitky mělo ještě víc lidí v celé ČR…jenže lidi si to nechávají radši často pro sebe… Ovšem začátek let devadesátých je velmi zajímavý, ale možná lepší se po tom moc nepídit! Zajímavé je, že tzv. „stříbrnáci“ bývají též někdy vysocí – mezi 2-3 m… myslím, že pozorování v Miličíně a stříbrnáci mají společný základ čehosi. 

• Dr. M.H. - 20.12.2009 

Napadá mě souvislost se starými pověstmi, v nichž se na některých místech zjevovali přízraky v podobě ohnivých psů, i zde je několik současných svědectví, že viděli obrovského psa a dokonce, že zářil. Z pohledu starých lidí, kteří neznali ještě ani žárovku, prostě mohli něco podobného nazývat jako ohnivý pes, neboť jediný zdroj pozemského světla, který znali a ke kterému by to tehdy přirovnali, byl oheň. Tyto pověsti o ohnivých psech pochází z mnoha míst Čech i Moravy a tehdejší lidé. Jestlipak neviděli tehdy před staletími totéž co my dnes ? 

• Vladimír Š. - 21.12.2009 

Přesně toto nás také napadlo. Na Benešovsku, tak jako všude v našich zemích, jsou i pověsti o ohnivých psech a dokonce i o obrech. Je otázka, zda to, co považujeme v rámci UFO za vesmírné návštěvy, není fenomén nijak nový a neprojevuje se ve folklóru. Touto otázkou se zabýval i zesnulý badatel Johannes Fiebag, který k nám do republiky často jezdil a vyšlo mu tu i pár knížek. 

• Kybernaut - 25.12.2009 

Vo svojom archíve mám film Kroniky UFO (The UFO chronicles-Starcast production) z roku 1998 a ktorý bol odvysielaný aj na STV (mám z toho nahrávku) a tam vypovedá jedna pani o svojom únose do UFO. Tá vec ju zhypnotizovala presne tak isto ako aj tú ženu a chlapca z tohto prípadu. Takže aj keď je to šokujúce a ťažko uveriteľné a toto isté sa nezávisle deje aj niekde inde na svete, tak na tom musí byť niečo pravdy. 

• Ruslah - 29.12.2009 

Dobrý den 

Mám taky takový malý poznatek k tomuto jevu v roce 1991. Něco podobného se stalo i mé Babičce přibližně v těchto letech. Stalo se to na !UKRAJINĚ! byl zrovna západ slunce a babička s mojí tetou byly na poli a shrabovali seno, když v tom uviděli žluto-oranžovou velkou kouli (babička říká že ta koule měla velké rozměry, ale to mohl být i optický klam) slunce ihned vyloučili, protože to by se k nim nikdy tak hodně nepřiblížilo. Objevilo se to zničehonic a pomalu stoupalo a zároveň se přibližovalo k tetě a babičce. Po chvíli se to zastavilo a zůstalo to na jedno stabilním místě. Tetě se stalo něco podobného jako i těm ostatním lidem byla něco jako „zhypnotizována“ babička na ní volala co jí je ale ona pořád koukala jen na tu kouli a nevnímala. Po chvíli se však probudila a zase s babičkou komunikovala mezitím se ta koule začala vzdalovat a potom úplně zmizela. Tuto věc vidělo ještě pár lidí z vesnice co taky na poli v tu chvíli pracovali.Tento celý příběh jsem si nevymyslel celé mi to takto řekla moje babička a já to jen říkám vám abyste s těmito informacemi naložili jak považujete za vhodné. Jinak můj e-mail kdybyste potřebovali: mc.joda.sk8@seznam.cz 

Přeji hezký den a Na shledanou 

Ruslan 

• Alice - 7.1.2010 - mapa (U-033)

V létě r.1989 jsem jako zdravotní sestra sloužila noční službu ve Zlínské nemocnici.Kolem 23 hod jsem seděla v pracovně a měla rozsvícenu jen lampičku. Jak jsem byla otočena bokem k oknu, postřehla jsem něco, co mě přimělo se do okna podívat. Nevěřila jsem svým očím. Nad protějším sídlištěm Bartošova čtvrt pomalu, plynule, v neměnné výšce ( v jaké, odhadem snad 50 m nad domy…), směrem k východu, letěla obrovská, kovově oranžovo-červená koule. Nevydávala záři a neměla kolem sebe koronu. Byla kovově zářivá sama o sobě. Toto jsem pozorovala, než se mi ztratila v zorném poli.Chtěla jsem vyběhnout před pavilon, protože to bylo něco neuvěřitelného, ale jen jsem stála u okna a tetelila se strachy. Na ten pocit strachu z “neznámého“ jsem nezapomněla dodnes. Nejsem fantasta, ale nebyl to ani balon, ani měsíc, ani meteor ani nic co bych kdy předtím viděla. A nebylo to vůbec příjemné. Bylo to velké, kovově zářivé a myslím, že „to“ o mě vědělo. Měla jsem zcela reálný strach. Ráno se mi kolegové vysmáli a týden poté ve večerních zprávách popisovali stejnou kouli na severových. Ruska. 

• Veronika - 23.2.20012 

Dobrý den, už nějakou dobu se zajímám o UFO, přečetla jsem spousty knih, a sleduji záznamy z celého světa, i v historii.Což mě postupně přivedlo k tomu v UFO věřit. Samozřejmě spousty příběhů můžou být zveličené ,ale je jich tolik nezávazně na sobě po celém světě a to už několik tisíciletí, že si myslím, že na tom musí být hodně pravdy, nejde to ignorovat.Bohužel si své názory nechávám pro sebe, neboť by se na mě lidé dívali jak na blázna. Jsem ale ráda, že i u nás, se někdo této tématice věnuje. Četla jsem i o únosech-převážně v Americe: které se hodně podobaly vašemu zážitku s jedním zásadním rozdílem. Unesení si pamatovali po zážitku jen málo, většinou si všimli nějakého vpichu na kůži. Došlo u nich ke ztrátě času, který nebyli schopni nějak vysvětlit. Na ostatní detailní průběh zážitku-únosu si vzpomněli až pod hypnozou.Věřím, že se toto může dít a kdekoliv.Pokud nás opravdu unáší a testují, je v jejich zájmu, aby jsme o tom nikde nemluvili a nic si nepamatovali.Možná by jste taky měl zkusit hypnozu.Mimochodem mají se lidé se zkušenosti s únosem u nás v republice na koho obrátit??? 

Zdroje: UFO i nad Čechami a Slovenskem 

Projekt Záře (z toho i komentáře)