Smržice

I dnes má strach...

Setkání 1.druhu, mapa: (U-003)

<K napsání tohoto dopisu mne přijměla kniha OFO i nad Československem – jinak jsem se svým zážitkem z roku 1967 měl jen samé nepříjemnosti a výsměch,> píše v úvodu svédo dopisu pan J. K. z Prostějova. Jeho zážitek stojí za to citovat doslova.

<Někdy začátkem června 1967 jsem se vracel s kamarádem z odpolední směny a (jak už to u mladých lidí bývá) zastavili jsme se ještě v obci Smržice nedaleko Prostějova „za děvčaty“. Odtud jsme odjeli někdy kolem 22:45 hodin a pokračovali na motociklu do obce Držovice, kde jsme oba bydleli. Silnice zde prochází mezi poli a v té době byla z obou stran lemována ovocnými stromy.

Již ze Smržic jsme pozorovali po levé straně silnice, v místě, kterému se říká Vinohrady, oranžočervené kulaté světlo. Nevěnovali jsme mu však pozornost, mysleli jsme, že je to odaraz nějakého ohně. Světlo přitom polsovalo, nobývalo na intenzitě a pomerančová barva byla jasnější než červená. Měnila se i velikost světla.

Asi po dvou kilometrech směrem od Smržic se silnice přibližuje ke kopci a alej stromů zde byla přerušena polní cestou. Na úrovni této cesty jsme uviděli velké kulaté těleso červené barvy, s pří2bíhajícím žlutým srpkem, stojící nad stromy. Vzdálenost od tělesa odhaduji asi tak na 500 metrů. Nezvyklost tohoto jevu nás donutil zastavit motocykl a s kamarádem jsme se začali dohadovat, co to vlastně je? Barva tělesa se v té době měnila opět na světle pomerančovou a srpek polsoval ještě rychleji.

Po určité době – odhaduji to na tři až čtyři minuty – se nám zdálo, že se těleso zmenšuje a barva zaniká. Byl to však klam. V okamžiku, kdy žlutý srpek z koule zmizel, se samotná koule o poznání zmenšila, ale současně začala kopírovat kopec i pole. Nakonec se bezhločně začala přibližovat k silnici – asi 300 metrů od nás. Nad silnicí trhavě změnila směr a začala se blížit nad stromy k nám. Položil jsem motocykl a oba jsme utekli asi tak 500 metrů od silnice. Těleso se pak dostalo do míst, kde zůstal ležet náš motocykl. Tam opět změnilo směr a vrátilo se nad kopec. Stálo tam ještě tak dvě tři minuty, pak najednou zbělalo (jasná barva jako reflektor) a vzneslo se šikmo nahoru směrem k Olomouci. My jsme se rozběhli k motocyklu a tlačili ho až na okraj Držovic. Teprve tam mne napadlo ho nastartovat.

Nevím, proč jsem tak jednal – je mi dnes čtyřicet tři let, ale pokud si na tento příběh někdy vzpomenu, mám i dnes strach.

To těleso se pohybovalo naprosto bezhlučně, jeho velikost a proměny v době, kdy stálo – prostě již nikdy v životě jsem nic takového nezažil.

Druhý den jsme se s kamarádem domluvili, a když jsme zjistili, že podobné těleso vidělo i několik občanů z ulice, která je obrácena směrem ke kopci „Vinohrady“, zatelefonovalijsme na prostějovskuo hvězdárnu. Tam nás sice pečlivě vyslechli, ale nakonec nám řekli, že to byl asi meteorologický balón (Jak příznačné – pozn. Autorů). Kamarád, který měl známé u armády, se ptal na nedalekém letišti, ale tam žádný úlet nebo havárii balónu nezaznamenali. Protože nám nebylo jasné, co jsme to vlastně viděli, ptali jsme se i na místním VB, kde snámi vše zapsali do protokolu. Jakýkoli výsledek šetření nám všek už nikdo nesdělil.

O tom, ře se mohlo jednat o nějaký přírodní jev, silně pochybuji. Druhý svědek tohoto případu dnes žije někde v Belgii, ale i on by se v případě dal najít a určitě si vzpomene...>

Věříme, že by si vzpoměl. Nevíme však, co si s tímto nadmíru podivným případem po tolika letech počít. Snad jen to, že jej zařadíme do analů pozorování UFO nad územím naší republiky. Má na to právo.

Zdroj: UFO i nad Čechami a Slovenskem