Chatová osada na rovinách - Hruška
Setkání 1.druhu, mapa: (U-024)
K podivným
a zajímavým setkáním s UFO totiž došlo během roku 1992
v chatové kolonii Na rovinách, poblíž Míšku pod Brdy.
Zamračená obloha,
z šedivých a studených mraků se spouštějí drobné kapičky
deště. Stařičký wartburg „Punťa“ po několika neúspěšných
pokusech nalézá správnou cestu k chatové osadě. Svědkové
pan L. K. a paní J. T. jsou pohostinní lidé, a tak jsou členové
Záře (jeden dokonce s manželkou a dvěma dětmi) brzy pod
střechou malé chatičky, srkají horké kafe a poslouchají
zajímavé vyprávění.
K prvnímu setkání
UFO tu došlo někdy v červenci 1991. Byl večer, klidná jasná
noc,když tu náhle se objevilo nad lesem prudké světlo. Poletuje
nad lesem a stále se blíží. L. K. si bere na pomoc divadelní
kukátko. I tento poměrně nedokonalý optický přístroj mi však
ukáže pravou podobu tělesa: je to „hruška“ se „stopkou“
směrem vzhůru, přičemž jedna dolní část svítí červeně,
druhá, protilehlá, zeleně. Nejzajímavější je však pohyb
tohoto objektu – poskakuje či kmitá ze strany na stranu, nahoru a
dolů, přitom se pomalu přemisťuje. Po chvíli se dostává přes
úroveň stromů blízkého lesa (150 m). Svědkové málem dostávají
strach: Co to, proboha, je?! Najednou se objekt přehoupne přes
vrcholky stromů a zmizí.
Chatová osada na rovinách - Postava
Setkání 3.druhu, mapa: (U-030)
Asi v polovině září, se však stávají aktéry další podivné, skoro hrůzostrašné události. Opět je klidná tichá noc, něco kolem 22. Hodiny. L. K. sedí na schůdcích před chatičkou a vychutnává poklidný večer. Náhle upoutá jeho pozornost pohyb. Po louce, která jde po jedné straně chatiček, se k němu blíží dětská postavička. L. K. zpozorní a hlavou mu bleskne: Dítě a tak pozdě v noci?! Moment! Tady něco nehraje. Tmavá silueta človíčka se totiž blíží rychleji, než je jaksi u lidí zvykem. Určitě je to rychlejší, než běžící člověk. Jenomže – když člověk jde nebo běží, pohybuje rukama, natáčí se tělem. Ale tohle?! Postavička se přibližuje jakýmsi divným pohybem, jako by ji někdo posunoval nebo jako by klouzala či jela. Ten pohyb připomíná panáčka na pouťové střelnici. Během pár okamžiků je postavička kousek o chatičky. V šeru na ní nejsou postřehnutelné žádné detaily, obličej, šaty – nic. Ale ty proporce! Relativně veliká hlava, žádný krk, nanicovatý hrudníček, dlouhé štíhlé ruce.
L. K. už na nic nečeká
– utíká do chatičky a chce za sebou zavřít dveře. Jenže za
nimi se srazí se svou družkou. Ta je zvědavá, co je venku. Než
se pan L. K. stačí vzpamatovat, žena otvírá dveře a vyhlíží
ven. Oba svědkové nyní pozorují postavičku, jak se stejným
podivným pohybem zase vzdaluje směrem, odkud se přiblížila.
Vidí, „to“ oba, navzájem se ujišťují, že to halucinace
nebyla. Co to tedy bylo? Nebo kdo?
Oba svědkové nevypadají
na to, že by si chtěli vymýšlet, dělat se zajímavými či honit
popularitu. Snažili se nejdřív najít nějaké reálné vysvětlení
a i když ho nenašli, nikde se s příhodou „nepochlubili“.
Potom se jim však dostala do rukou kniha M. Hesemana „UFO –
důkazy, dokumentace“. Když v ní L. K. spatřil postavičku
„mimozemšťana“, málem mu podklesly kolena leknutím: „To je
přece ta postavička od naší chaty!“
Zdroj: UFO i nad Čechami a Slovenskem
Žádné komentáře:
Okomentovat