Setkání
třetího druhu, tentokrát ve Vítkovicích
Setkání 3.druhu, mapa: (U-004)
„Muhu
jen přísahat na holí pupek, že jsem si to nevymyslel.“ zní
žertovně poslední slova dopisu ing. R. T. z Horního Slavkova.
Žerty však stranou. Pokud si toti nevymýšlí, je jedním z
dalších Českých občanů, kteří se mohou pochlubi tím, že se
stali svědky, i když v daném případě spíše zprostředkovaně,
tzv. setkání třetího druhu. Pozoruhodné přitom je, že toto
pozorování z roku 1966 s v mnohém velice shoduje se zážitky
podobného druhu poslední doby...
<V
roce 1966, někdy v srpnu, jsem pracvoval jako brigádník ve
vítkovických železárnách. Koncem srpna, nepamatuju si přesně
den, přišel jeden můj spolupracovník na směnu trochu vyděšený.
Pak mi vyprávěl, co se mu vlastně stalo.
Chodili
jsme tenkrát na střídavé směny – tzv. Kolotoč, a podle toho
se i spalo (dvě denní, dvě odpolední, dvě noční, dva dny
volna). Takže ten můj spolupracovník zrovna odpoledne spal a v
noci se mu pak už moc spát nechtělo. A tak se převaloval v
polospánku. Jak tak dřímal, zaslechl, že jeho bratr, který s ním
spal v jednom pokoji, začal prudce a přerušovaně dýchat. Otočil
se k němu a tu uviděl za jeho postelí, ve dveřích balkónu,
postavu vysokou asi 2 metry, stříbřitě světélkující a
poloprůhlednou. Zároveň cítil, že začíná tuhnout. Postava
přistoupila k posteli, sklonila se nejdříve nad jeho bratrem a
potom o nad ním samotným. On sám se nemohl pohnout. Nakonec se
přece jen přemohl a skulil se z postele na zem. Rukou se pokusil
sáhnout na botu postavy, ale noha uhnula, pak se postava otočila a
po třech krocích se rozplynula. Bratrovi se uklidnil dech, napětí
povolilo a můj spolupracovník se šel napít vody. Do rána pak
nespal...
Vím,
ře věrohodnost mého vyprávění je velice problematická, neznám
podrobnosti, ani si už nevzpomínám na jméno mého
spolupracovníka. Vím jen, že se mu všichni vysmáli a měli za
to, že ten večer přebral...>
Co
k tomu dodat? Inu, dopis, přesněji zážitek v něm popsaný,
opravdu působí jako zážitek člověka z „mokré čtvrti“. I
nás to, proč se nepřiznat, napadlo. Svůj názor jsme však velice
rychle změnili v okamžiku, kdy nám jedna mladá rodina z Prahy
téměř hodinu líčila své zážitky se stříbřitými postavami,
které se už skoro rok pohybují kolem jejch chaty a dokonce velmi
často i v jejich bytě na Jižním Městě. Mezitím jsme obdrželi
i další informace o setkání s tzv. Hypidy, nebo-li „stříbrňáky“,
které se zatím vyhodnocují.
Zdroj: UFO i nad Čechami a Slovenskem
Žádné komentáře:
Okomentovat